A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Turecko - Průvodce

Na začátek bych ráda vzpomněla několik praktických rad, které se hodí na každou cestu, a to nejen do Turecka.
Co s sebou? Slevy a vstupné Doprava v Turecku Časový posun

Co s sebou?

Znám lidi, kteří balí už týden dopředu, aby na nic nezapomněli. Osobně balím večer před odjezdem. Nicméně v hlavě mám takové malé schémátko toho, co si vzít na cestu do nějaké exotičtější země. Takhle vypadá výběr z tohoto schémátka aneb věci pro připomenutí…

* Opalovací krém. Věc, kterou nezapomene snad nikdo z nás. Je lepší mít víc různých faktorů a střídat je.
* Něco na úpravu vody. Voda v lahvích je většinou snadno sehnatelná, nicméně chcete-li ušetřit a nevěříte-li místním zdrojům, je to ideální řešení.
* Šátek a něco dlouhého se hodí především při návštěvě mešity. Ve velkých mešitách se půjčuje na místě, nicméně v malých mešitách takovou službu neposkytují.
* Léky na žaludeční potíže. Člověk může být zvyklý na mezinárodní kuchyni z restaurací, nicméně restauraci a pokrmy v dané zemi jsou často dvě různé reality. Léky se tedy hodí, pokud nechcete mít nepříjemnou dovolenou.
* Dostatečně „zahalující“ plavky. Monokiny, tanga, odvážné bikinky, na to zapomeňte. Ač je islám v Turecku benevolentní, jsou jisté meze, které bychom neměli překročit.
* Mapa nebo průvodce. Chcete-li se vydat na nějaký výlet na vlastní pěst, hodí se nějaký ten papírový průvodce. Člověk zde musí zvážit, zda chce skutečně praktickou a spolehlivou příručku nebo obrázkovou knížku. Z mé zkušenosti je to druhé docela na nic, snad jen na pozdější připomenutí navštívených míst. Mezi mé oblíbené průvodce patří Lonely Planet. Člověk zde najde všechno, včetně praktických plánků.
* Cestovní pas. Asi zbytečné připomenutí, ale jistota je jistota. Příjemný je fakt, že vízová povinnost byla pro občany ČR zrušena, takže stačí jen prokázat se platným pasem a hurá do Turecka.

Slevy a vstupné

Kdo by neznal mezinárodní studentské karty ISIC. Ty zde bohužel neznamenají skoro nic. Vstupné bývá jednotné, a to jak pro děti, tak pro dospělé a studenty. Hromadné slevy se také nekonají. Pokud narazíte na místo, jež uznává mezinárodní karty, jedná se spíše o náhodu. Vstupné na památky se ve většině případů pohybuje kolem deseti tureckých lir, to jest asi 150 Kč. Může se to zdát docela hodně, na druhou stranu, je to univerzální cena. Člověk ji zaplatí při návštěvě Efesu i Aspendu, ačkoliv rozdíl v rozsáhlosti areálu je značný. Sem tam se v samotném areálu platí dílčí vstupy. Platí to například pro harém v Topkapi nebo část Efesu .

Se vstupným se málokdy dostanete nad deset lir, jedinou výjimkou, kterou si vybavuji, byla Mareymana . Paradoxně nejméně rozsáhlá a nejdražší památka.

Na rozdíl od historických památek jsou vstupy do národních parků levnější, někde se uznávají i slevy. Vstupy sem se pohybují kolem pěti lir, někde dvě, někde sedm.

Příjemné jsou v tomto ohledu mešity. Sem se vstupné neplatí. A to ani do Modré mešity v Istanbulu. To mě osobně po předchozích zkušenostech z různých katedrál a významných svatostánků v Evropě docela mile překvapilo. Jediná skutečná restrikce ovlivňující mešity je oblečení návštěvníků.

Doprava v Turecku

Při pobytu v nějakém letovisku zřejmě budete sem tam chtít využít místní dopravy a dostat se někam dál, za hranice hotelu. V Turecku fungují tzv. dolmuşe, malé autobusy jezdící v alespoň trochu pravidelných intervalech mezi nepříliš vzdálenými místy. Takový autobus se jednoduše odmávne, a když chcete vystoupit, nějak zahlásíte svoji touhu řidiči. Stop je naštěstí docela mezinárodní slovo. Nicméně s klimatizací zde nepočítejte.

Doprava
Doprava

Co se týče nějaké hromadné a podobné dopravy. V Istanbulu funguje naprosto bez problémů, jinde jsem vždy zahlédla jen polorozpadlé autobusy. Pokud se chcete dopravovat do okolí, je vhodné zajistit si fakultativní výlet od nějaké cestovní kanceláře. Ve velkých letoviscích bývají i agentury, jež zprostředkují nějakou tu cestu dle vašich představ. Menší letoviska mají samozřejmě tu výhodu, že člověk se dostane kam potřebuje po svých. V hotelech také sem tam fungují „hotelové linky,“ které vozí hosty na nejzajímavější místa v okolí. Popravdě je to docela šikovná služba a hoteliéři jsou si toho naštěstí vědomi a proto ji hojně nabízejí. Ceny jsou docela slušné a člověku odpadne shánění alternativních dopravních prostředků.

Časový posun

Při cestách do Turecka je dobré mít na paměti, že si musíte změnit čas na hodinkách. Posun je o jednu hodinu dopředu, tedy letíme-li do Turecka, „letíme s časem.“ Posun o jednu hodinu většina z nás ani nepozná, žádné rozhození biorytmů tu snad nehrozí. Jediné, co vás možná trošku zarazí je na léto nezvykle brzký západ slunce.
Pro milovníky západů slunce mám ještě jednu malou radu. Pokud vidíte, že se slunce chýlí k obzoru, pospěšte si, západy jsou zde o něco rychlejší než u nás, protože se nacházíte zase o něco jižněji. Soumrak také netrvá dlouho, takže pokud chcete světelnou podívanou tohoto druhu zhlédnout, musíte být ve střehu.

Pohled z letadla _ slkeníky - Turecko září 2007 (nahrál: Jetuka)
Pohled z letadla _ slkeníky - Turecko září 2007
Hrobky - Turecko září 2007 (nahrál: Jetuka)
Hrobky - Turecko září 2007
Dalyan-říční delta - Turecko září 2007 (nahrál: Jetuka)
Dalyan-říční delta - Turecko září 2007
Ephesus - Turecko září 2007 (nahrál: Jetuka)
Ephesus - Turecko září 2007
Celsus-knihovna  - Turecko září 2007 (nahrál: Jetuka)
Celsus-knihovna - Turecko září 2007

Poslední editace textu: 9.6.2011 13:11

Konvertor měn

 
Zdroj: penize.cz
REKLAMA